PROFINTECH 2026

Martin Ander je vedoucí týmu Adapterra v Nadace Partnerství, který se dlouhodobě věnuje podpoře měst a obcí při realizaci adaptačních opatření na dopady změny klimatu (vlny veder, sucho, přívalové deště ad.). Již osmým rokem organizuje soutěž Adapterra Awards, která vyhledává a oceňuje nejlepší příklady praxe v oblasti adaptací a stojí též za unikátní inspirační databází, která soutěž provází. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2002-2006 působil v pozici ředitele národní kanceláře Hnutí DUHA. Později pak 8 let jako náměstek primátora města Brna pro rozvoj města a životní prostředí.

Soňa pracuje na bratislavském magistrátu od roku 2020. Začínala s získáváním finančních prostředků na městské priority a přípravou projektů, které měly městu pomoci dohnat dlouhodobé investiční a rozvojové potřeby. Díky této práci se dostala blíže ke klimatické agendě – nejprve jako k tématu, které se objevovalo v projektových výzvách, později jako k jedné z klíčových otázek budoucnosti města. Spolu s kolegyní se dlouhodobě snažila, aby klima na magistrátu nebylo jen okrajovým tématem, ale aby mělo jasné místo, odborné kapacity a politickou váhu. Z tohoto úsilí postupně vznikl malý klimatický a energetický tým, který od roku 2024 pracuje na velkých věcech. Připravil první Klimatický plán, úspěšně zapojil město do evropské Cities Mission, nastavuje energetický management městských budov, věnuje se plánování budoucnosti bratislavského teplárenství a buduje partnerství s firmami i neziskovým sektorem. Soniným úkolem je tento tým koordinovat, propojovat lidi a témata napříč městem a nadále hledat zdroje pro projekty, které pomáhají proměňovat klimatické cíle v praktická řešení. Před příchodem na magistrát působila 10 let v Mezinárodní organizaci pro migraci, kde se věnovala integraci cizinců do společnosti.

Dr. Anniina Autero je odbornice na inteligentní města, která se specializuje na propojování odolnosti, udržitelnosti a digitálních inovací prostřednictvím pokročilých technologických řešení. Vede projekty v rámci programu Horizont zaměřené na vývoj digitálních dvojčat pro městské prostředí, přičemž aktivně zapojuje občany a podniky do společného vytváření bezpečnějších a udržitelnějších měst. Její práce zdůrazňuje praktické aplikace těchto inovací v reálném prostředí. Dříve vedla projekt Smart Urban Security and Event Resilience, v rámci kterého byly během Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Nokia Aréně úspěšně implementovány špičkové nástroje situační inteligence. Její přínos byl oceněn časopisem Silicon Leaders Magazine, který ji v roce 2024 zařadil mezi nejvlivnější lídry utvářející budoucnost chytrých měst. V rámci konference URBIS Brno přináší poznatky o tom, jak mohou města využít digitální dvojčata a kolaborativní přístupy k posílení odolnosti a zlepšení městského života.

Pavel Bacík je bezpečnostní expert, analytik a manažer se zkušeností z vrcholné státní správy i městského prostředí. Dlouhodobě se věnuje krizovému řízení, ochraně měkkých cílů, veřejné bezpečnosti, migraci a moderním technologiím. Ve Správě informačních technologií města Plzně se zaměřuje na budování odolnosti měst a propojení bezpečnosti, dat a inovací do praktických řešení pro veřejný prostor.

Eliška působí jako Business Development Manager v EIT Urban Mobility Innovation Hub East, kde rozvíjí spolupráci mezi městy, průmyslem a veřejným sektorem v regionu střední a východní Evropy. Zaměřuje se na rozvoj inovativních řešení v městské mobilitě a jejich zavádění do praxe.

Ing. Marek Bárdy, Ph.D., MBA je zakladatel VR Rescue a iniciativy #mocPOmoc. Ve své práci propojuje technologie, vzdělávání a veřejný zájem s cílem systematicky zvyšovat připravenost společnosti na krizové situace. Stojí za rozvojem tréninku první pomoci ve virtuální realitě, který usiluje o to, aby schopnost pomoci byla běžnou dovedností, nikoli výjimkou. Jeho dlouhodobou ambicí je budovat řešení s měřitelným dopadem, odborným základem a skutečným společenským přesahem. Technologie pro nás nejsou cíl, ale prostředkem, jak posilovat odpovědnost, jistotu a připravenost společnosti reagovat, když jde o život. Protože každý má #mocPOmoc

Andreas Bärnreuther je sociolog a dlouhá léta měl na starosti styk s médii a vztahy s veřejností v jedné nevládní organizaci. Podílel se také na koordinaci projektů financovaných z Evropského sociálního fondu (ESF). Od roku 2023 spolupracuje Andreas se Stefanem Synekem na řízení projektu ASCEND ve městě Mnichov.

Wojciech Belch propojuje svět ekonomie, společenských věd a energetiky. Jako absolvent Varšavské ekonomické školy (SGH) a Varšavské univerzity získal díky svým zkušenostem – které si prohloubil během studijních pobytů na Karlově univerzitě v Praze – jedinečný pohled na společenské výzvy. Po kariéře v oblasti mezinárodních vztahů a financí nastoupil v roce 2020 do Univerzitního centra pro energeticky úsporné budovy (UCEEB) při Českém vysokém učení technickém v Praze. Dnes vede tým zaměřený na „netechnickou“ stránku zelené transformace a participativní procesy, který pomáhá městům a čtvrtím orientovat se v sociálních, organizačních a ekonomických změnách nezbytných k tomu, aby se komunity, prostory a jejich energetika staly zelenými, udržitelnými, inkluzivními a odolnými.

Jednatel společnosti zaměřené na vývoj a dodávky technologií v oblasti OZE. Dlouhodobé zaměření na obory kotlů na biomasu, fotovoltaické elektrárny, bateriové úložiště. Investice do revitalizace krajiny.

Prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D., MHA je lékař a akademik působící na Univerzitě Karlově, Lékařské fakultě v Plzni, a ve Fakultní nemocnici Plzeň. Je přednostou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a zároveň proděkanem pro simulační výuku. Je vedoucím Simulačního centra (SIM/PL), které se zaměřuje na moderní výuku a trénink zdravotnických profesí. Typickým rysem jeho práce je propojení klinické medicíny, výuky, výzkumu a inovací. Ale hlavně schopnost zvládat víc rolí najednou, aniž by ztratil přehled o tom, co se děje u lůžka pacienta.

Jan Bízik má dlouholeté zkušenosti z inovací, ICT, startupového, investičního i veřejného prostředí. Působil v top managementu českých i mezinárodních firem, vedl oceněný startupový program Laboratoře Nadace Vodafone a v CzechInvestu řídil Mobility Innovation Hub v rámci Technologické inkubace. Aktuálně působí v BVV Living Lab Brno, kde se podílí na rozvoji otevřené platformy pro testování a ověřování inovací v reálném prostředí Brněnského výstaviště. V rámci URBISu se zaměřuje na propojování měst, firem, výzkumu a veřejné správy a na rozvoj tématu měst jako živých laboratoří, ve kterých se nové technologie ověřují v praxi.

Rut Bízková se zabývá SMART řešeními, významem inovací pro regionální rozvoj, managementem výzkumu a vývoje, využitím nových znalostí a nových technologií pro rozvoj společnosti. Z původní profese – výzkumu v jaderné chemii se postupně dostala k energetice a životnímu prostředí, udržitelnému rozvoji, nezbytnosti tvořit strategie a pak je uskutečňovat. Je spolu/autorkou řady národních i regionálních strategických dokumentů. Usiluje o propojení aktérů na národní, regionální a místní úrovni tak, aby se inovace rychle uplatňovaly na každém místě Česka pro dobrý život jeho obyvatel. Z toho plyne také podpora růstu role místních akčních skupin a dalších místních aktérů jako nositelů inovací. V současnosti řeší projekt Vl:Aštovka - přípravu na zavádění regulatorních sandboxů v regionálním rozvoji (viz Lex Aš).

Ing. Petr Blahák je starostou Vohančic — malé obce kousek od Tišnova s necelými 200 obyvateli, která ráda hraje „první ligu". Pod jeho vedením se z míst sužovaných suchem a erozí stala učebnicová ukázka systematické péče o celou krajinu: protierozní valy, zatravněné svahy, nové polní cesty, aleje, sady i stovky stromů a tisíce keřů — jednoduchá, ale účinná opatření, která z okolí udělala atraktivní místo pro lidi i turisty. Vše vychází z detailního krajinného plánu o sedmnácti kapitolách na desítky let dopředu. Projekt posbíral řadu ocenění — v České ceně za architekturu 2025 Cenu Ministerstva kultury i čestné uznání mezinárodní poroty, Zelenou stuhu, Cenu za krajinu 2021 a třikrát Zlatý rýč. Druhou kapitolou je energetika: obecní budovy v pasivním či nízkoenergetickém standardu s vlastní fotovoltaikou a bateriemi (napájejí i veřejné osvětlení), dva elektromobily a šest nabíjecích stanic (dvě veřejné). Jeho krédo? „Pomoc přírodě je vlastně pomoc nám samotným a budoucím generacím."